přirozenou cestou vstříc úspěchu

Toto je záhlaví Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.

Kopytní abces(dokončení)

Jak kopytní abces poznat

Někdy jsou příznaky nápadně i pro laika.

1.Téměř vždy,když kůň náhle či silně okulhá nebo se odmítá postavit na nohu,je příčnou kopytní absence.Vzácněji se jedná o zlomeninu,naříklad kopytní kosti.

2.Často kopyto hřeje,korunka je oteklá a lze nahmatat puls na prstních tepnách;to jsou příznaky jakéhokoli zánětu nebo infekcev kopytě,tedy i abcesu.

3.Někdy lze v kopytě najít zabodnuté cizí těleso ;to je třeba na místě nechat až do příchodu přivolaného veterináře .Pokud je to nemožné (zarazilo by se ještě hlouběji,vadí pohybu apod.),je třeba dobře označit (fixem)místo zabodnutí,zaznamenat směr a změřit hloubku.

  1. ostatních případech je dobré nejdříve posoudit způsob došlapování koně.Pokud je rána v chodidle v oblasti špičky kopyta,kůň má tendenci našlapovat výrazně na patky,je-li na vnitřní straně,kůň více zatěžuje vnější stranu; a naopak.

  2. Dále je třeba kopyto důkladně očistit kartáčem nebo v případě potřeby kopytním nožem odstranit přebytečnou rohovinu a prohlédnout ho.Hledají se praskliny či kamínky v ílé čáře,otvory po hřebíku nebo podkováku,černá místa na chodidle střelce,patkách či nosném okraji.Prohlédnout je třeba i korunku.

  3. Pokud se najde černá linka nebo dírka a vyřízne se trochu kopytním nožem,často se otevře dutinka,ze které vyteče našedlý exsudát.Pokud veterinář najde takovou ranku,zavede do ní sterilní sondu,zjistí hloubku a určí,zda nejsou zasažené důležité struktury kopyta.Pomoct může také kontrastní rentgenový snímek,kdy se do otvoru vpraví kontrastní látka a ta na rentgenovém snímku ukáže,kam až dutinka zasahuje.

  4. Základem každé diagnostiky kulání by však mělo být důkladné vyšetření kopyta diagnostickými kopytními kleštěmi.Je třeba systematicky promačkat především bílou čáru,střelku a střelové rýhy.Kopytní abces se obvykle projeví tím,že určitě místo je na tlak bolestivé.Pokud se kopytními kleštěmi zjistí bolestivost celého kopyta,je možné ,že se jedná o zlomeninu kopytní kosti.Tuto diagnostiku je dobré přenechat na veterináře.

  5. V případě podezření na poranění hlubokých kopytních struktur udělá veterinář rentgen.

  6. Dalšími příznaky může být zvětšení náplně šlachové pochvy ohýbačů prstu těsně nad spěnkovým kloubem.Někdy se může rozvinout flegmóna provázená horečkou a změnou celkového zdravotního stavu,či další komplikace nášlapu.

Jak se léčí kopytní abces

Přestože kopytní abces se obvykle může ,,vyřešit"sám, a to provalením v korunce,je z etického i zdravotního hlediska vhodné tomu zabránit a vytvořit pro něho mnohem vhodnější drenáž skrze rohové pouzdro.To provede veterinář nebo zkušebný podkovář.Po zjištění místa abcesu je nutné celé chodidlo,střelku a střelové rýhy pořádné vyčistit a umýt.V místě rýhy pořádně vyčistit a umýt.V místě rány se kopytním nožem vyřízne otvor minimálně ¾ cm velký a zasahující až do místa,kde se abces nachází .stěny drenážního otvoru nemají být kolmé,aby se otvor nezavíral.Hnis se uvolní a vyteče.Po této drenáži je třeba ránu vyčistit a vydezinfikovat;ideální je roztok povidon jodidu.Vzniklý otvor se pak vyplní tampónem namočeným do dezinfekce a na kopyto se přiloží kvalitní a pevný obvaz,který ho bude chránit před vlhkostía nečistotou.Místo obvazu lze použít řádně čistou a vydezinfikovanou,,botu".Kůň se musí držet na čistém a suchém místě.Především v případě nášlapu je třeba s veterinářem domluvit podání protitetanového séra nebo přeočkování.Veterinář také rozhodne,zda bude třeba podávat antibiotika,jaká a jak dlouho.Drenáž podporuje provádění koně,proto zlepšuje krevní cirkulaci.Pokud nelze provést drenáž zespoda,je třeba vyčkat na provalení korunkou-je to však delší a bolestivější proces.K tomu poslouží takzvané zapařováky či jiné vlhké a teplé obvazy (lněné semínko,Epsomova sůl,ovocný ocet apod.),které změkčí rohovinu a podpoří prokrvení .Jakmile se však zjistí místu vstupu infekce na chodidle,střelce či v bílé čáře,je třeba ho ihned otevřít,aby se provalení abcesu korunkou stačilo zabránit.I v případě ,že už se abces provalil korunkou,nelze nechat situaci osudu.Nejdříve se kopyto denně namáčí do dezinfekčního roztoku nebo například do roztoku Epsomovy soli(síran hořečnatý).Jakmile se najde původní místo vniknutí infekce,vyřízne se v něm otvor,jak bylo popsáno výše.Jednou denně po dobu asi 2-3 dnů se pak vzniklý kanálek proplachuje od korunky 1% roztokem povidon jodidu.Potom se opět otvor vycpe tampónem nasáklým povidon jodidem a přiloží se pevný obvaz či,,bota".Jakmile se rána začne hojit,tato procedura se provádí už jen každé 3-4 dny,pokud zůstane obvaz suchý.Rána musí být neustále v čistotě a suchu,dokud se nezhojí.

Pro hojení je pak vhodný pohyb koně.Jakmile rána vyschne a není vidět žádný výtok,lze na kopyto opět přibít podkovu.avšak ta se opatří plným chodidlem,které novotvořenou rohovinou na spodní straně kopyta chrání.Předtím se do chodidla namačká antibakteriální přípravek.Podle rychlosti hojení se chodidlo nechá nebo sundá.Pokud má kopyto zůstat bosé,je třeba ho před poraněním chránit například nazouvací ,,botou".Někdy se léčba protáhne a postižené místo je třeba znovu otevřít nebo odstranit větší část podminovaného chodila či kopytní stěny.

Některé komplikace související s kopytním abcesem

Především v případě nášlapu může s cizím tělesem proniknout infekce do hlubokých kopytních struktur a způsobit tam vážně poškození.Velmi nebezpečné jsou bodné rány ve střední třětině střelky,protože mohou zasáhnout podotrochleární burzu.Bodné rány chodidla před střelkou mohou způsobit zánět kopytní kosti,může dojít i k její zlomenině či nekróze,při nášlapu v oblasti paktového polštáře,při průniku infekce mezi lístky kopytní stěny může vzniknout závažná infekce,která je ve větším rozsahu podobná schvácení kopyt.V neposlední řadě je nutné jmenovat tetanus,protože vnitřek kopyta je pro množení tetanových bakterií ideální prostředí.Ostrý předmět může někdy projít dokonce i do kopytního kloubu,kde způsobuje vážnou infekční artritidu.Ostrý předmět či infekce z okolí může proniknout až ke kopytním chrupavkám,následkem bývá jejich hnisavý zánět až nekróza.Daignostika iléčba těchto komplikací přísluší výhradně veterináři,bývá náročná,zdlouhavá a bohužel mívá nejistý výsledek.Například podle jednoho výzkumu se z 38 koní postižených bodnými ranami v podotrochleární burze či střelkové kosti i přes řádné ošetření uzdravilo pouze 12 koni.

Aby abces nevznikl

Nebezpečnému nášlapu se lze vyhnout tak,že se povrch výběhu ,jízdárny a boxu bude stále kontrolovat,aby byl bez ostrých předmětů.Dále je potřeba udržovat kopyto zdravé,vyvážené a silné,aby mělo svoji přirozenou schopnost odolávat vnějším vlivům.Sem patří správné krmení,pohyb koně i správný způsob upravování kopyt.Při bosém trimu se nesmí odstranit velká část ochranné rohoviny,je třeba kopyto upravovat po troškách a často -na to se rádo zapomíná.Je třeba kopyto upravovat tak,aby se zabránilo separaci kopytní stěny či jejímu praskání.Vhodným managementem je třeba zabránit přesušení a přemočení kopyta .A samozřejmě jakékoli akutní kulhání je třeba co nejdřív nechat vyšetřit.

 
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.